Archiv Leden, 2012

Anonymous – aneb další snaha něco změnit

Čtvrtek, Leden 26th, 2012

Jistě jste již stejně jako já, díky mediálnímu šumu, zjistili existenci jakéhosi hnutí Anonymous, prezentovaného médii, jako cosi negativního, co je třeba zneškodnit. Tento blog jsem založil hlavně proto, abych zde uváděl věci na

Anonymous logo

logo Anonymous

správnou míru = moji míru a tedy lidem, kteří se názorově orientují podobně jako já. Anonymous jsou v prvé řadě lidé, kteří něco umí (nabourat se do stránek různých institucí přece už chce nějaké vědomosti a znalosti), podle informací na jejich webu se jedná o lidi kteří v prvé řadě nejsou spokojeni s korupcí a podobnými praktikami vlád a firemních korporací. Sám za sebe bych rád věděl za co tenkrát Francie věnovala Americe sochu Svobody, když jak je vidět Amerika svobodou moc neoplývá.

Internet jak se ostatně můžete dočíst i na Wikipedii sloužil ke sdílení informací, tudíž jeho prioritní účel spočíval ve sdílení informací i když z počátku jen pro univerzitní kruhy.

Dnes se však vláda snaží svobodné vůli bránit, a proto jsou tedy vzniky skupin podobné Anonymous pochopitelným následkem konání našich představitelů.

Reklamy

Slepota / Blindness

Středa, Leden 25th, 2012

Jak už to tak chodí, život člověka se neobejde bez konfrontace s okolím a postupně, jak člověk stárne, tak si jistých věcí zkrátka všímá. V době mých středoškolských studií jsem se seznámil se spoustou zajímavých lidí, ke kterým mě dnes váže hluboké přátelství a tito lidé pro mě byli, jsou a budou zdrojem inspirace a síly po celý život, protože je až úžasné, jak se oni sami dokáží svými životy prokousávat. O nich a o pohledu na ně je tento můj song:

Něco pro odlehčení…

Neděle, Leden 8th, 2012

Poslechněte si taky jednou něco pořádného a pokud mohu doporučit rozhodně ne jen jednou! 😉

Děkuji Vám za stávající zájem a přeji co možná nejlepší poslech.

Otázky Václava Moravce s Josefem Dobešem a Janem Vitulou

Neděle, Leden 8th, 2012

Josef Dobeš

Dnes jsem při obědě sledoval pro někoho známý, pro jiného neznámý pořad týkající se naší politické sféry „Otázky Václava Moravce“. Debata, pokud se tak dá

Jan Vitula

říkat stálému skákání do řeči a vyřvávání (alespoň ze strany pana ministra) mě nenechala chladným! Nejen že při prskání „pan ministr“ nařknul Jana Vitulu (kvestora Masarykovy univerzity) ze lhaní, ale zároveň mě donutil k přemýšlení nad lidmi jako je on a došel jsem zase k vytvoření řekl bych výborné myšlenky/citátu, který se jistě ukáže být pravdivým:

„Čím více si je člověk jist v tom, jak věci zpravit, o to více je nakonec zničí, protože nikdo nemůže brát v potaz všechny okolnosti, které mohou nastat!“

Na závěr bych tě jen rád upozornil na snahu mnohých vysoko postavených lidí věci měnit a silně doufám, že bude této má myšlenka nejen pochopena, ale také že snad časem vejde v obecnou platnost a propo: „Příroda sama nenechá květinu vyrůst v jediném okamžiku, je třeba jí pečlivě zalévat, dát jí dostatek tepla a světla a až potom rozkvete…“.

„Protože chci víc“ jednoduše není odpověď!

Sobota, Leden 7th, 2012

Nedávno jsem seděl jako miliony z Vás u facebooku a tu na mě od kamarádky vykouklo toto: Courtney Stodden Nerad bych napsal něco, co by mohlo vést k neuvážené kritice těchto zjevně úžasných, slavných osob, ale myslím si jednoduše, že jistá rozhodnutí jsou více postavená na sobeckosti a s tím spojené hlouposti. Nevím, zda-li je těmto dvěma lidem spolu opravdu tak dobře, jak se snaží předvést v nejedné nahrávce na youtube, nicméně tvrdím, že jde spíše stále jen o vytváření větších a větších skandálů, které vynášejí stále více peněz.

Zpátečka? Ale jistě!!

Sobota, Leden 7th, 2012

Už máte taky dost HIP-HOPu, RAPu, Techna a podobných nic neříkajících nekulturních „stylů“? Zkuste něco ze starých let! Sám již přibližně přes 6 let

fotografie Nellie McKay

poslouchám Beatles a nemohu si jejich tvorbu vynachválit! Stal se ze mě zastánce názoru, že dnes v kulturní sféře podstatně chybí veškeré umění, harmonie, smysl pro fantazii, smysl pro JEMNOST a IMAGINACI, které se nevím jak z našeho světa odpařily neznámo kam. Dnešek s sebou ale přináší spoustu talentovaných zpěváků a jiných umělců, kteří se snaží na oldies navázat svou tvorbou a musím podotknout, že tato snaha u mě získává nejen na veliké oblibě, ale fandím těmto lidem, co to jen jde, protože hudba není o tom skákat na diskotéce do „švihadlových bubnů“, je to o tom nechat se unášet imaginací, oslnit vlastní fantazií okolí, dokázat se oprostit od reality, povznést se do co nejvyšších sfér a krásu z nich potom pomalu snést zpět k zemi a zkrášlit jí tak. Uvedu zde pár příkladů: Puppini Sisters , Nellie McKay a nakonec nesmrtelný George Harrison .